Optimismus nadevše

Je velmi jednoduché hned po prvním neúspěchu všechno zabalit, ale kdyby tohle udělal každý, chybělo by na tomto světe mnoho skvělých vynálezů, ať už je to horkovzdušný balón, knihtisk, televize.. Kdyby každý se svým úsilím skončil hned na začátku, zasekli bychom se někde ve středověku, neměli příbory a házeli po sobě kameny.

Proto jsem se inspirovala jednou úžasnou osobou, na jejímž blogu jsem si jednou přečetla "Desatero" jejího života a jeden z bodů, jenž si pamatuju do dnes, zněl: "Hned se ze všeho nepos..." však vy víte..;-) A tahle věta se mi líbila.. Nikdy není nic tak horké, jak to na první pohled vypadá. Všechno se dá vždycky nějak vyřešit, i když řešení třeba na první pohled nevidíme.

Já si vždy řeknu "Ještě u toho nikdo neumřel, já nebudu první" a zvládnu i věci, kterých se bojím. S odstupem času se tomu všemu ještě zasměju..;-) Protože když se člověk umí smát sám sobě, má vyhráno..:-)

A proto vše konej s úsměvem..;-) A nezapomínej, na konci tunelu je vždy světlo. Slunce vyjde každé ráno. A nebo také na krásný citát Johna Lennona - Vše nakonec dopadne dobře, pokud to tak ještě nedopadlo, není to konec..!

Shrnutí minulých dní

Všechny vás moc zdravím,

pár dní jsem byla mimo, tak se ozývám až dneska..;-) A co se vlastně dělo? Neděle se nesla v duchu rodinném, prababička slavila 79. narozeniny, tudíž se sjeli všichni strýcové, tetičky, dětičky..:) Pro někoho mohou být takové sešlosti otravné, ale já  si je užívám. Mám velmi velkou a rozvětvenou rodinu a když se všichni sejdou, o zábavu je postaráno..

Neboj se svého života

Celý život se něčeho bojíme. Ať už je to nepovedený test, strach z neúspěchu, nebo nepovedený experiment s vlasy. Proč se bojíme? Život je to přece náš a je moc krátký na to, aby jsme ho žili ve strachu z obyčejných věcí.

Stres není dobrý ani pro tvou psychiku, ani pro tvé tělo, tudíž pro fyzickou stránku osobnosti.

Pro příklad.. Vezme do ruky sklenici vody, drž jí v ruce celý den, několik hodin v kuse. Nejspíš o nebude moc příjemné, dlouho to nevydržíš, protože tě ruka začne bolet.. Stejně tak je to i se starostmi, čím déle je nosíš, tím více zatěžují tvé tělo..:-)

Studentské prázdniny

Ahojky..:)

Všechny vás moc zdravím, takhle při Velikonočních prázdninách. Jak si je všichni užíváte? Doufám, že jako správní studenti, se při prázdninách flákáte, ležíte u televize, nebo sedíte u počítače, po nocích paříte a  nic vás nezajímá.. To je jako z nějakého amerického filmu, co? Ale jestli to tak někdo máte, z celého srdce vám závidím!

Dream with Domi

Všechny bych Vás chtěla srdečně přivítat zde na blogu. Není důležité jak jste se sem dostali, nebo kdo vlastně jste, důležité je, že už se tu nacházíte a já doufám, že  tu nejste naposledy, budu ráda, když se ještě vrátíte a můj blog vás zaujme.

Kdo vlastně jsem a proč vznikl tento blog?
Těžko říct kdo jsem, možná si mě můžete představit jako středoškolskou studentku, možná jako dívku z malého města, nebo možná jako mladé nevyblbnuté trdlo, to už je jen na vás, jaký si uděláte obrázek, ale poprvé jsem světlo tohoto světa spatřila 15.12.1996 a pojmenovali mě Dominika. Nyní je mi teda 16 let a studuji střední školu v Plzni se zaměřením na Veřejnou správu. Tento blog vznikl, aby využil můj volný čas, který trávím sezením u televize, nebo u počítače.

V budoucnosti tu doufám najdete plno zajímavých článků, budou se týkat všech různých témat, od knih, přes kosmetiku, mé životní situace až se jednou, postupem času dostanu možná i k nějakým videím.

Většina z vás si možná řekne, o čem může psát asi 16-ti letá mladá holka? Vždyť ještě nic nezažila, nic o životě neví, nebudu vám tento názor brát, ale zkuste mi dát šanci, myslím že mám světu co říct a myslím, že můžu ještě hodně ukázat..:-)

Blog se bude doufám časem rozrůstat a najdu někoho, kdo vytvoří i nějaký pěkný design, aby se vám tu více líbilo..

Prozatím se loučím

Domi